Máme krásnou dominantu obce - vrch Hořice. Co s ním dál?
Svůj názor můžete poslat na adresu: diskuse_starosta@post.cz (text se zde objeví v nejkratším možném čase). |
Diskuse: |
3.9.2024 19:56 katerinasvatova@gmail.com Jestli se mohu jako "pražská náplava", která jezdí do Soběšic jen na chalupu, také vyjádřit, je skvělé, že se tato diskuze otevírá. Hořice pro mě vždycky měla velké kouzlo a určitě by si zasloužila, aby se jí věnovala větší pozornost. Myslím si, že všechny zmíněné nápady na obnovu tohoto místa jsou super, nejvíc se mi ale líbí myšlenka vybudování malého amfiteátru s tanečním parketem. Můj děda rád vzpomíná, jak se v době jeho mládí u altánu tancovalo a hrála tam živá hudba, takže obnovení tanečního parketu by bylo krásné navázání na dřívější tradici našich předků. Pokud by se navíc spojil i s hledištěm, mohly by se tam pořádat i menší koncerty nebo třeba přednášky a besedy. A možná, že by to byl i impuls pro vznik nějakého ochotnického divadelního spolku. Hlavně byste ale získali jedinečné místo v nádherném přírodním prostředí, kde byste se mohli při nejrůznějších akcích všichni setkávat. Jinak zcela souhlasím s panem Řehořem, že změna názvu hotelu je velká škoda. Hotel Pod Hořicí je mnohem autentičtější než fádní Agri. Já bych si tedy jako turista, který chce poznávat lokální místa na Šumavě rozhodně vybrala raději bydlet v Hotelu Pod Hořicí než v hotelu Agri. A stejně tak i naprostá většina mých přátel.
6.8.2024 19:46 domovP@email.cz Vítám tento nápad, který měl zaznít a být uskutečněn již dávno. Hořice, v dvojici s vrchem Hůrka ze severní strany obce, představuje vzácnou perlu, která utváří jedinečnou přírodní scenérii Soběšic. Žádná z okolních obcí se jí nemůže rovnat. P.S.: Ve spojitosti s klenotem jménem Hořice se stále jen marně zamýšlím nad tím, proč jsme se v názvu našeho družstevního hotelu bez jakékoliv veřejné diskuse vzdali tohoto jedinečného lokálního pojmenování ve prospěch globalistického Agri? V domnění, že Agri bude atraktivnější pro případné zájemce o pobyt? Dle mého soudu je to právě naopak. Cenné je především to jedinečné - lokální. Tudíž Hotel Pod Hořicí.
|
Stručná historie vrchu HořiceHořice je na nejstarších mapách vyobrazena jako holý vrch. Tvoří ho vápencová skála. V 19. století na něm stávalo pár statných dubů, které však byly pokáceny a použity na trámy. S výsadbou stromů tu začal okolo roku 1890 učitel Šafařík. Osázel temeno kopce akáty. Tou dobou se zde několik občanů pokoušelo těžit vápenec a pálit vápno, těžba se ale příliš nevyplácela a po čase ustala. Za první republiky se uvažovalo o průmyslové těžbě vápence a vybudování železniční přípojky. Naštěstí byl záměr finančně příliš náročný a sešlo z něj. Soběšice tak nepřišly o svou dominantu. Sytematické zalesňování Hořice vyvrcholilo ve 30. letech 20. století. Například v roce 1939 zde byly vysázeny na dvou hektarech hlavně smrky, borovice a okolo tisíce javorů. Sázení pokračovalo i během druhé světové války. Postupně se tu nově ocitlo na 10 tisíc stromků. V červenci 1943 si Soběšičtí na vrcholku postavili altán. Kupodivu bez stavebního povolení - a bez jakéhokoli následného postihu. Je vidět, že naši předkové si z úředního šimla nedělali žádné vrásky. Stromky v okolí tou dobou ještě nepřevyšovaly stavbu, a tak byly z vrcholku hezké výhledy na ves i okolí.
|
Svůj názor, připomínku či nápad |
Snímek z Hořice z roku 1932 |
Tak pěkný býval výhled na ves z altánu |
